Devět stupňů k spasení

čili                  

Putování za Pánem Ježíšem do nebe

 

OBSAHUJÍCÍ:

Kterak svatí a výteční služebníci Boží putujíce za Kristem po cestě k nebi,

neunaveně co po stupních k spasení vždy výše vstupovali.

Zde křesťan ve všelikých příhodách rady, poučení a útěchy nalezne.

Vyňato ze spisů sv. Otců.

 

K tomu připojeny jsau,

MODLITBY

ranní, večerní, ke mši svaté, k svaté zpovědi, k svatému přijímání,

rozjímání a modlitby na slavnosti církevní, litanie, křížová cesta,

rozjímání a modlitby na svátky Marie Panny a Svatých atd. atd. atd.

 

S desíti vyobrazeními s křížovou cestou dle Führicha.

 

VOJTĚCH RUFFER,

děkan starobylé kapituly SS. Petra a Pavla na Vyšehradě,

prelát v Království Českém atd. atd. skladatel modlitebních kněh:

Cesta k nebi, Srdce Pána Ježíše a Panny Marie, Květina z pouště,

Úplný klíč, Kristův bojovník, Vůdce duše, Kůr angelský, Útěcha atd.

 

Sklad katolického knihkupectví B.Stýbla v Praze

na sv. Václavském náměstí č. 786 a 787.

 

                      

Já jsem cesta, pravda a život. Jan XIV. 6.

Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sebe sám, vezmi kříž svůj a následuj mne. Mat. XVI. 24.

Tato jest vůle Boží, posvěcení vaše. I. Tes. IV. 3.

Buďte dokonalí, svatí, jako já svatý jsem. Lev. XI. 14.

 

 

Předmluva

 

V Kristu Ježíši milá duše křesťanská!

 

Přítomna kniha právem sluje: „Devět stupňů k spasení“; neb v ní zřetelně naznačená jest cesta a stupně k nebi. Cestu tu ukazuje ti Kristus Pán. Jeho nejmilejší matka Maria Panna a milí svatí Boží. Tito slovy i svým příkladem poukázali nám stupně k spasení a cestu k nebi, a vzývají nás, bychom je ochotně následovali, zmužile za nimi kráčeli k nebeské vlasti, a tam s nimi věčně blaženi byli.

 

Na prvním stupni spatříš, milý křesťane, žes k tomu cíli stvořen a určen, abys věčně blažen byl; neboť Bůh chce, by všichni lidé spaseni byli, že v každém stavu a povolání svatými býti můžeme, a že život časný přípravou jest pro život věčný.

 

Na druhém stupni uzříš, že vůbec cesta k nebi jest cesta křížová, rozličnými křížemi vytýčena, trním a hložím posetá, a však bezpečné a jistě vedoucí k nebi – k Bohu – k věčné radosti.

 

Třetí stupeň spatříš posetý rozličným překrásným kvítím křesťanských cností, kteréž člověka zdobí již zde a věčně jej ověnčí.

 

Na čtvrtém stupni seznáš křehkost lidskou, kteroužto hříšnost svou máme pravým pokáním smývati, shlazovati a cestě pokání setrvati.

 

Na pátém stupni seznáš nesmírnou lásku našeho Spasitele, an nás slabých na této cestě krmí svým nejsvětějším Tělem ve velebné Svátosti oltářní.

 

Na šestém stupni spatříš dvě silná ramena, která nás s Bohem pojí, totiž lásku k Bohu a lásku k bližnímu.

 

Na sedmém stupni uzříš matku krásného milování – Marii, útočiště, posilu, útěchu a mocnou přímluvkyni naši.

 

Na osmém stupni spatříš živými barvami vylíčené čtyry věci člověka, kterýchžto věcí rozjímání před hříchem chrání, a v dobrém udržuje.

 

Na devátém  posledním stupni uzříš křídla, nimiž k Bohu rychle zaletujem a v Němž pohřízeni trváme, totiž modlitbami, nábožným zpěvem a ustavičným s Bohem se obíráním.

 

To jsou ty stupně, po nichž se k nebi kráčí. Čítej tedy často přítomnou knihu, onať jest vytažena ze spisů sv. Otců. Zde nalezneš, kterak věrní služebníci Boží svůj život říditi, a neunaveně po cestě k nebi co po stupních k spasení vždy výše kráčeti, i jiné svatým učením svým ku spasení přivést usilovati. Čítej tedy pilně knihu tuto, a nejen čítej, nýbrž i svůj život dle ní spravuj. A tak se stane, že kniha tato bude tobě stupněmi k spasení a cestou k nebi k Bohu, kamž všichni za Kristem Panem, Jeho milou Matkou a za milými Svatými přijíti sobě žádáme. Bůh, račiž nám k tomu svou milostí přispěti.

 

 

Schválení knihy této

 

Sotva první vydání „Devět stupňů k spasení“ mezi lidem známé bylo, velikého oblíbení kniha ta sobě zjednala. I mnozí osvícení duchovní knihu tu schválili, zvláště vys.důst.P.Václav Štulc, nyní sídelní kanovník na Vyšehradě v církevním časopise „Blahověst“, roku 1855 ve svazku 5, schválil knihu tuto následovně: „Kniha to plná zdravého, krásného, utěšeného a spasitelného naučení. Připojené modlitby na mnoze váženy jsou ze spisův sv. Otcův, a tudíž domyslí se každý, jakovým to vanou duchem. Probírajíce se v utěšené této knize poučovací, radící a modlící, nejednou povzdechli jsme sobě: Kýžby těchto „Devatero stupňů“ nalezlo se alespoň po jednom výtisků v každé rodině! Mohl by to býti poklad pro život věčný!“

 

Dále o výbornosti její svědčí i ta okolnost, že první vydání – obnášející pět tisíc výtisků, do dvou roků celé rozebráno bylo. Načež v roku 1858 postaral se nakládatel o nové zlepšené a rozmnožené vydání, kteréž opět ve třech letech v devíti tisíc výtiscích rozebráno bylo. Protož přikročil nakladatel nyní k třetímu vydání. Bůh račiž i dále dílo toto žehnati, by všem, jenž knihu tu použijí, prospěla k životě věčnému.

 

V Praze  na den sv. Vojtěcha L.P. 1862.

 

 

Blahodatné působení knihy této

 

Slyšeli jsme z několika hodnověrných úst rozličné výjádření o této knize. Jedni pravili, že jim poskytla radu v pochybnostech, jiní zase, že jim způsobila útěchu v zármutku a jiní tvrdili, že jim byla zbraní a posilou v pokušení.

 

A v Blahověstu roč. XI. vypravuje tam jistý pán od Brandýsa, že jemu kniha tato byla nápomocnou k smíření se s nepřítelem svým, ona že mu ukrátila i šťastně ukončila soud, který se svým odpůrcem přes rok vedl. Tento nadzminěný pán v dopisu svém o této udalosti praví, že za šťastné ukončení svého soudu jedině děkuje Rodičce Boží – a knize „Devět stupňů k spasení.“